Senovážné náměstí 23, Praha 1+420 775 274 281 (SMS)info@neurodiverzita.cz

Neurodiverzita.cz

Místo, kde naleznete informace i podporu

Neexistuje žádná přirozená norma, která by určovala, že jeden způsob vidění a prožívání světa je lepší, než ty ostatní.

Dostali jste se na tyto stránky, protože hledáte konkrétní informace nebo potřebujete pomoc.

Co je to neurodiverzita?

Vypravěč

Neurodiverzita zahrnuje všechny, jejichž neurologie funguje jinak – kvůli genetice, nemoci, nehodě, traumatu nebo individuálnímu vývoji. Patří sem autismus, ADHD, dyslexie, deprese, úzkost, PTSD, vysoká citlivost, epilepsie, Tourettův syndrom i výjimečné nadání a mnoho dalšího.

Vypravěč

Neurodivergence vychází z genetiky, epigenetiky a událostí během vývoje – kdykoliv v životě. Může být vrozená i získaná. Za jinakostí nemusí být diagnóza. Často stačí historie traumatu nebo nepřijetí. Neurodiverzita se nedívá na jednotlivé diagnózy, ale na celek životní zkušenosti.

Vypravěč

U neurodivergentních lidí, nepochopených, osamělých, traumatizovaných nebo adoptovaných dětí, dětí v náhradní či ústavní péči, týraných a šikanovaných, nebo u lidí odmítnutých pro genderovou identitu, orientaci či víru, se jejich životní zkušenosti propisují do vývoje. Ovlivňují učení, pozornost, spánek, trávení i imunitu, proto se často potkáváme s autoimunitními obtížemi nebo citlivým zažíváním.

Vypravěč

Mozek je plastický a mění se celý život, nic není nenávratně ztraceno. Pomáhá terapeutický vztah, nebo další formy vztahové podpory. Paradigma neurodiverzity je nový jazyk, ne nový pohled: souzní s psychoanalýzou, humanistickou psychologií i neurovědami.

Vypravěč

A co teď s tím?

Vypravěč

Pro rodiče je někdy složité zjistit, jak mohou pomoci svým dětem. Dospívající a dospělí musejí sami hledat a složitě přicházet na to, jak navigovat životem s jinakostí, která může působit obtíže v partnerských, pracovních i sociálních vztazích, ale i ve vztahu k sobě samým. Na těchto stránkách naleznete informace od expertů z celého světa. Níže přehled všeho, co můžete dělat:

Vypravěč

A pak tu máme taky docela dost informací:

Příručka pro rychlý start

Hodně dlouhá a hutná příručka k autismu.

Více »

Podcast

Začněte první epizodou: Co je autismus.

Všechny epizody »

Webináře

Skrze webináře se můžete od uznávaných odborníků dozvědět více o dětském vývoji a tom, co pomáhá.

Více »

Knihy

Knihy, které můžete číst zde na stránkách, nebo si je koupíte ve svém oblíbeném knihkupectví.

Více »

Zrzi.cz

Bude vás zajímat i náš partnerský web, který se věnuje autismu a neurodivergenci u dívek a žen.

Více »

1000×50

Můžete také podpořit komunitu a stát se jedním z tisíce v charitativním projektu Nadačního fondu NEURODIVERZITY.

Zapojit se »

15 – 20% populace

je dle současných odhadů neurodivergentní

Rozdíl pohlaví

u mnoha typů neurodivergence se uvádí, že jsou častější u chlapců, než u dívek. Jde o mýtus.

Zdání klame

90% obtíží je neviditelných, jejich projevy jsou často zaměňovány za přecitlivělost, lenost, nevychovanost

Články Všechny články »

Jak mohu zpracovat své trauma způsobené ABA?

Dotaz: Absolvovala jsem ABA od svých dvou do devíti let. Teď je mi 23 let, ale uvědomila jsem si, že mi tato „terapie“ způsobila silné trauma. Na internetu nemohu najít žádné zdroje, o tom, jak s tím pracovat, a nejsem si jistá, jak s tím naložit. Odpověď: Doporučovala bych hledat informace o tom, jak pracovat…
Více

Rodičovství je těžké

Pojďme si říci něco k rodičovství. Často kritizujeme rodiče za sdílení intimních detailů a stěžování si – a rodiče se potom často cítí, jako že se jim snažíme naznačit, že nemají žádné právo na to se cítit vystresovaně nebo hledat podporu.  To se však naznačit opravdu nesnažíme. Ptáme se ale na jedno: existuje způsob, jak…
Více

Někdy nemůžu mluvit

Mluvení není něco, v čem bych kdy byla nějak dobrá. Když jsem příliš zahlcená, ať už smysly (v mém případě jde obvykle o světlo nebo o příliš mnoho hluku na pozadí) nebo prostě emocionálně, mluvení není něco, co by mi šlo zrovna dobře. Dělám zvuky, dokonce i vytvářím slova. Až na to… že ta slova,…
Více

Rozhovor o neurodiverzitě v Ranní show Vodafone

S Richardem Stonavským jsme si v Ranní show ve Vodafone povídali o neurodiverzitě, o tom, zda existuje normálnost. Velká část našeho povídání se týkala uzpůsobení pracovního prostředí a toho, co mohou udělat společnosti a manažeři, aby se v nich všichni cítili dobře a mohli se soustředit na to nejdůležitější – na práci. Author Redakce View…
Více

Jsem autistka a vím, co je autismus

Na YouTube je video, které natočili rodiče autistických dětí; začíná tím, že ukazuje dospělé autisty, jak mluví na kongresovém slyšení. Tón zní přátelsky, ale je to míněno přezíravě. To video říká, že autisté, kteří jsou tam ukázaní, nejsou „opravdoví autisté“, protože umějí mluvit a jsou úspěšní. O těchto neuctivých předpokladech jsem už psala. Ale zbytek…
Více

Děti úplňku nemluví za autisty – jen za některé rodiče

Spolek Děti úplňku se díky svému silnému mediálnímu vlivu pasoval do role mluvčích pro autistickou komunitu. Někdy to pomáhá, jindy ubližuje. V době koronavirové pandemie se podařilo tomuto spolku přesvědčit vládu, že autisté nedokážou nosit roušky. Na základě těchto informací vláda udělila autistům v nošení roušek výjimku. Až s velkým zpožděním získaly stejnou výjimku další…
Více

Civilizace

Série tahových strategií o růstu národa od prvního města po cestu ke hvězdám: čitelný svět pravidel, hyperfokus, přetížení a otázka, co se při růstu ztrácí.

Problémem autistické komunikace jsou neautističtí lidé: Rozhovor s Dr. Catherine Cromptonovou

Dr. Catherine Cromptonová pracuje na průlomovém výzkumu autistické sociální dynamiky a komunikace, a proto jsme byli velice potěšeni, že jsme s ní v rámci konference INSAR 2019 mohli vést rozhovor o její práci, která se věnuje přenosu informací mezi autistickými a neurotypickými lidmi. Se zaujetím (a zadostiučiněním) jsme poslouchali, k jakým došla závěrům, a sice…
Více

Space Hulk

Space Hulk je desková hra pro dva hráče z roku 1989: oddíl Terminátorů proti hordě Genestealerů ve vesmírném vraku. Pravidla, edice a pohled neurodiverzity.

Autismus a úzkost – když pochvaly nefungují

Pochvaly jako svěrací kazajka Chvalte! Slyší často rodiče autistických dětí. Chvalte za všechno. Dávejte odměny! Chvalte za konkrétní úspěchy, plácejte po zádech.  Někdy ale právě chválení vede ne k posunu, ale k propadu.  Typickým momentem prožívání autistických dětí, dospívajících a dospělých je úzkost a nejistota. Ty nemají původ v jediném momentu, v nějakém typu chování, ale…
Více