Neurodiverzita znamená neurologickou různorodost. O neurodiverzitě nejčastěji mluvíme v souvislosti s duševním zdravím a postižením. Ve skutečnosti je výrazem univerzálně platné skutečnosti, že lidské prožívání se člověk od člověka liší tak, jak se mezi sebou liší naše neurologie, která je důsledkem genetiky, epigenetiky a individuálního vývoje a zkušeností.
Nejenom to, co nám odkázali předci, ale i to, v čem jsme vyrůstali a co jsme zažili ovlivňuje naše prožívání, vývoj naší nervové soustavy, vývoj mozku a reakce těla. Výslednou různorodost, která je prokazatelná na objektivní biologické úrovni i v subjektivitě psychického prožívání, chápe neurodiverzita jako přirozenou. Nedefinuje žádnou pomyslnou normu, ani se nesnaží konkrétní typy neurologického fungování patologizovat nebo glorifikovat. Namísto toho se snaží o porozumění vnitřním i vnějším překážkám a jevům, které v životě člověku způsobují obtíže, bolest a trápení a snaží se najít cestu, jak takové obtíže mírnit, bez toho, abychom popírali nebo modifikovali identitu nebo neurologickou realitu dané osoby. V mnohém jsou tak principy neurodiverzity společné principům Psychologie zdraví.
O neurodiverzitě hovoříme tam, kde mluvíme o skupině lidí, v případě jednoho člověka mluvíme o neurodivergenci.
Paradigma neurodiverzity je neštěpící paradigma, které existuje souběžně s paradigmatem patologie, tedy směrem, který se zabývá klasifikací a kategorizací odchylek od pomyslné normy. Takové odchylky jsou v paradigmatu patologie nezdravé. Typickým příkladem paradigmatu patologie jsou různé symptomatologické klasifikace duševních nemocí a tzv. poruch osobnosti. Oproti nim pracuje neurodiverzita spíše s biologickou realitou, než s arbitrárními soudy.
Neurodiverzita je nejčastěji spojována s autismem a ADHD, je to pravděpodobně proto, že komunity spojené s oběma typy diagnóz jsou velice vokální a jejich prožívání se často zásadně liší od toho, jak je vysvětluje a popisuje paradigma patologie. Neurodiverzita se ze své povahy týká každodenního prožívání nás všech.
Dlouhou dobu se v komunitě pro opak neurodivergence používal termín NT – „neurotypik“. Takový termín je však nepřesný a neodpovídá realitě. Protipólem neurodivegence a neurodiverzity je tzv. neuronormativita. Sociální a intrapsychická síla (př. superego, globalizované superego), která vede ke konformnímu chování a jeho vyžadování od druhých.
Více článků o neurodiverzitě:
Jak se osvobodit od paradigmatu patologie
Video o autismu a neurodiverzitě
Autismus a Aspergerův syndrom: jinakost
Nemluvíte za nízkofunkční lidi s autismem
22 lidí odpovídá, jaké je pro ně žít s autismem
Ani ty nejlepší informace nemohou nahradit možnost probrat konkrétní situaci s někým, kdo vám rozumí. Proto poskytujeme konzultace pro rodiny a organizace.
