ADOS je zkratka Autism Diagnostic Observation Schedule a je to test, který se používá při diagnostice autismu.
Je semistrukturovaný a klade si za cíl zhodnotit sociální interakci u jedince, stejně tak i hru a imaginativní využití materiálů. Sestává ze 4 modulů, moduly se vybírají podle věku dítěte a podle toho, zdali je člověk verbální či neverbální.
V testu jde o standardizované aktivity, pozorovatel má za úkol zhodnotit chování jedince. Trvá asi 30-45 minut.
Modul 1 je pro lidi, kteří mluví méně, říká se, že až 3 slova za sebou, která nesou význam a jsou spontánní. Týká se většinou malých dětí. Modul 2 je pro neverbální autisty. Modul 3 je pro verbální děti, které mluví plynule a hrají si s hračkami, můžou být takto testovány do 16 let. Modul 4 je pro dospělé a teenagery, kteří mluví plynule.
Činnosti, které jsou hodnoceny, jsou velmi různé, může se jednat o konverzace, ale i o jednoduché úkoly, které má druhý splnit. ADOS se zaměřuje na komunikaci a sociální chování.
Kromě standardního testování je u autismu poměrně běžná i sebediagnóza. Ta se nerealizuje formou formálních testů, daný člověk se seznamuje s výpověďmi autistů například skrze knihy a články, přičemž může v líčení autistů nalézat odpovědi na situace z vlastního života. V závislosti na míře získaných informací může být sebediagnóza stejně přesná nebo přesnější, než formální test. Některé typy zážitků nebo chování prostě neautisté nemají. Existuje prostor pro záměnu např. autismu a úzkostných poruch, ale ten je stejně velký jako u formálních testů. Sebediagnóza je typická pro dospělé lidi nebo adolescenty.
Otázka zda se nechat diagnostikovat nebo zda nechat diagnostikovat své dítě není zcela jednoznačná a závisí na mnoha různých faktorech. Jedním z hlavních argumentů pro je pocit jistoty, naopak, argumentem pro zdrženlivost je například stigmatizace, která může být s diagnózou spojena. Rodič, dospívající nebo dospělý může doufat v to, že existence oficiální diagnózy mu přinese více porozumění, úlevy a uzpůsobení ve škole nebo zaměstnání a zmenší počet překážek, se kterými se v životě potýká. Efekt může být i opačný. Tam, kde diagnóza není nezbytná, je někdy lepší spolupráce s vývojově orientovaným odborníkem nebo specialistou na neurodivergenci. Taková spolupráce může přinést předpokládanou úlevu, lepší porozumění sobě samému (nebo blízké osobě) a vede k vyšší životní spokojenosti bez existence oficiální diagnózy. V rámci spolupráce pak lze samozřejmě o diagnóze a identifikaci se s ní diskutovat a bezpečně se v tématu zorientovat.
Další běžně používané testy na autismus:
Cars
M-chat
Více o diagnostice autismu:
Proč je důležité diagnostikovat
Proč jsem ráda, že vím, že mám autismus
Ani ty nejlepší informace nemohou nahradit možnost probrat konkrétní situaci s někým, kdo vám rozumí. Proto poskytujeme konzultace pro rodiny a organizace.
