ABA je zkratkou z anglického „Applied Behaviour Analysis“, tedy aplikovaná behaviorální analýza. Její počátky je možné datovat už v šedesátých letech minulého století, jejím průkopníkem byl O. Lovaas. Je jednou z mnoha možných terapií, která je nabízena autistům – cílem je redukovat „nevhodné“ chování autistů a nahradit jej „správným“ chováním, čehož se dosahuje intenzivním cvičením (25-40 hodin týdně) a „posilováním vhodného chování“ odměnami pod dozorem ABA terapeuta, který by správně měl o dosažených pokrocích informovat nejčastěji rodiče autistického dítěte .
ABA terapie a behaviorální směry obecně od počátku provází pochybnost o tom, zda sledují zájem klienta, nebo zájmy třetí osoby (př. terapeuta) a jejich představu o tom, jaký by měl klient být.
V případě autismu pak vychází ABA z předpokladu, že výchozí autistické chování je čímsi „nevhodným“, špatným, co musí být nahrazeno a nutně přeučeno, přičemž se mnohdy jedná i o naprosto nevinné projevy, které autistům naopak pomáhají (viz Stimming, Smyslové přetížení). Dalšími nevýhodami této terapie jsou také časová i finanční náročnost. Při výběru vhodné terapie pro člověka s autismem je nutné respektovat jeho osobnost – na každého člověka jednotlivé terapie účinkují jinak.
Další články o ABA terapii:
Proč je ABA terapie pro autisty škodlivá
Neviditelné týrání: ABA a souvislosti, které vidí jen autisté
Nový výzkum posiluje už tak silný argument proti ABA
ABA terapie pro autismus není o nic účinnější než jiné metody, výsledek velké studie z roku 2016
Proč by žádné autistické dítě nemělo být v ABA terapii
Proč je ABA terapie pro autisty škodlivá
Aktion Mensch odmítá podporovat ABA terapii
Ani ty nejlepší informace nemohou nahradit možnost probrat konkrétní situaci s někým, kdo vám rozumí. Proto poskytujeme konzultace pro rodiny a organizace.
