Plaská 7, Praha 5 – Újezd, Malá Strana
+420775274281

O tom, jak vnímáme autismus, rozhoduje stigma

Jak rozumět autismu, ADHD a životu, když zrovna nedává smysl

O tom, jak vnímáme autismus, rozhoduje stigma

Malé barevné hračky, poskládané do roztodivných obrazců na koberci

Jakmile vaše dítě dostane diagnózu autismu, odborníci vás přimějí, abyste se na vše, co dělá, dívali lékařskou optikou a všude viděli zdánlivé problémy. Pokud k situaci přistoupíte racionálně a přijmete individuální povahu svého dítěte, často zjistíte, že žádný problém neexistuje.

Například z rozvinuté slovní zásoby vašeho dítěte se najednou může stát „pedantská řeč“, z jeho dříve ceněných organizačních schopností se odteď může stát „nepružná potřeba rutiny“ a jeho vzácná schopnost soustředit se na určité úkoly nebo činnosti se nyní může nazývat „nadměrná pozornost“.
V tomto článku zdůrazňuji šest oblastí, které jasně ukazují míru zaujatosti v souvislosti s autismem.

Oblasti odbornosti

Nikdo by neřekl, že Einstein byl posedlý fyzikou nebo že hudba byla Beethovenovým zvláštním zájmem. Kdyby však byli dětmi v dnešním světě, přesně tak by to bylo.
Děti si mohou již od útlého věku osvojit nějakou odbornost nebo zvláštní talent. Pokud tyto děti nejsou autistické, jsou považovány za nadané; pokud však autistické jsou, je jejich odbornost patologizována jako „zvláštní zájem“ nebo „posedlost“.

Rané čtenářské dovednosti

Vždy existovaly děti, které se naučily číst v dřívějším věku než ostatní, a některé z nich jsou překvapivě malé. Donedávna na ně byli jejich rodiče zpravidla pyšní a chlubili se svými chytrými potomky.

Pak se ale zjistilo, že naprostá většina těchto dětí je autistická, což vyvolalo hysterii. Pokud tato zdánlivě výhodná schopnost souvisí s autismem, musí s ní být něco v nepořádku, usoudili vědci, a tak se z ní stal syndrom zvaný „hyperlexie“.

Podobně se raným matematickým schopnostem říká „hypernumerace“.

Stimming

Když je Karen vzrušená, vyhazuje ruce do vzduchu. Když je nervózní, žvýká pero. Když se soustředí, poklepává prsty. To vše je naprosto v pořádku, protože Karen není autistka.

Když je Jimmy vzrušený, mává rukama. Když je nervózní, pohupuje se sem a tam. Když se soustředí, drží si hlavu a vydává bzučivý zvuk. Nic z toho není společensky přijatelné, protože Jimmy je autista.

I když je stimming (zkratka pro sebestimulaci) spojován s autisty, dělají ho všichni, jen se mu obvykle říká fidgeting. Většina stimů u neautistů je však tak běžná, že jim málokdo věnuje pozornost, zatímco stimy autistů bývají nápadnější. Slouží však stejnému účelu, a pokud se nikomu nic nestane a nic se nezlomí, měly by být tolerovány stejnou měrou.

Imunita vůči skupinové dynamice

Mnoho aktivistů za lidská práva je ctěno pro svou schopnost odolávat skupinové dynamice a tlaku vrstevníků a stát si za svým přesvědčením, místo aby mlčeli a šli s davem. Imunita vůči skupinové dynamice a tlaku vrstevníků je charakteristickým rysem autistů, přičemž u nich je považována za sociální nedostatek.

Více si o tom můžete přečíst v mém článku Autismus versus skupinová dynamika a autorita.

Neúplatnost

Studie z roku 2020 ukázala, že autistické děti mají sklon k neúplatnosti, a došla k závěru, že autistické děti „mnohem častěji než ostatní odmítají příležitost vydělat špatně získané peníze podporou špatné věci“, což vědci považují za deficit zvaný „vyhýbání se morálnímu prohřešku“.

Hra

Podle Collinsova slovníku se hra skládá z „her, cvičení nebo jiných činností prováděných pro potěšení, rozptýlení atd.“ a Wikipedie (která podle své citace převzala definici z knihy Catherine Garvey Play) uvádí, že „hra je řada vnitřně motivovaných činností prováděných pro rekreační potěšení a zábavu“.

Takže nemůže existovat žádný špatný způsob, jak si hrát, že?

Podle některých lidí ano, alespoň pokud je dítě autistické. Jeho hra nemusí být tak zaměřená na sociální aspekty jako hra ostatních, ale jeho typ hry je také vnitřně motivovaný a přináší mu potěšení a rozptýlení. A i když někteří pedagogové zastávají názor, že hra má podporovat rozvoj dovedností, autistická hra to dělá také. Autistické dítě, které si řadí hračky, si může zdokonalovat své počtářské dovednosti, vytvářet vzory nepovšimnuté ostatními nebo je třídit podle určitého kritéria. Autistické dítě, které tráví hodiny pozorováním pavouka v jeho síti (jako jsem to dělal já, když jsem byl dítě), může zvýšit své poznání a vnímání přírody. A autistické dítě, které permanentně roztáčí kolečka svých autíček, může přijít na to, jak funguje mechanika. Nehrajeme si bezúčelně.

Nutit nás, abychom si hráli tak, jak to dělají ostatní, odporuje samotné definici hry tím, že nahrazuje potěšení a rozptýlení, které má přinášet, úzkostí a pocity nedostatečnosti.

Praktický experiment

Dokonalým příkladem toho, jak je hra autistů patologizována, je tento experiment, který provedla matka autistické dívky Cadence. Vyfotila jeden z výtvorů své dcery a zveřejnila ho ve čtyřech skupinách, přičemž pouze uvedla, že jde o výtvor desetileté dívky, aniž by zmínila, že je autistická.

Na obrázku jsou řady malých korálkovitých hraček, které na koberci tvoří pestrobarevné šneky a jiné obrazce.

Reakce byly následující:

Skupina běžných rodičů
„Krásné“
„Nádherné barvy“
„Umělecké dílo“
„Líbí se mi to, připomíná mi to 3D zenový spletenec“
„Skvělá ukázka trpělivosti“
„Úžasně kreativní hra“

Podpůrná skupina pro autismus (vedená dospělými autisty)
„Páni, to je ale cílevědomé dítě“
„Skvělé“
„Líbí se mi její kreativita“
„Tolik tvořivosti“

Vzdělávací skupina pro autisty (vedená odborníky, kteří nejsou autisté)
„Podíval bych se na využití její záliby v řazení věcí jako nástroje pro budování sociálních dovedností“
„ABA, Floortime a RDI mohou pomoci s rozvojem vhodnějších herních dovedností“
„Řazení věcí je absencí symbolických a intuitivních herních dovedností“

Podpůrná skupina pro rodiče autistických dětí (vedená rodiči, kteří nejsou autisty)
„Je smutné, že si neumějí hrát“
„Moje dítě to dělá také – je to tak frustrující“
„Jaká škoda, že si nemohou hrát normálními způsoby“
„Musí se cítit tak izolovaně“
„Jo, moje dítě taky pořád dělá nepořádek“

Z anglického originálu Pathologising Autism (http://franklludwig.com/pathologisingautism.html)

Author