30 způsobů jak být dobrým kamarádem s autistou

Pro některé lidi na spektru vést přátelství s neurotypikem (ne-autistou) je sociální obdoba sestavování police z Ikey, když vám chybí některé součástky a návod k jejímu sestavení nefunguje, je psaný pozpátku a napsán v cizím jazyce.

Autisté jsou v populaci rozsáhlou minoritou. Na každého 100. neurotypika (NT) připadá 1-2 autisté. To znamená, že lidé na spektru se musí neustále přizpůsobovat a ve všem vyhovět neurotypikům, musí si pamatovat tisíce nevyřčených sociálních pravidel, která jsou přirozená pro vás, ale ne pro ně. Musí interpretovat vaši řeč těla, odhadovat, jestli to, co říkáte, myslíte doslovně nebo jestli jste prostě jen milí, musí poznat, kolik informací opravdu chcete, když se ptáte, musí poznat, kde jsou vaše hranice, musí rozšifrovat, jestli jste pasivně agresivní nebo upřímní a z vašich nonverbálních signálů musí přijít na to, co od nich opravdu očekáváte. Vypadali byste „neobratně“, pokud byste byli ve světě plném autistů.

Pokud jste NT, nemusíte přemýšlet o žádné z těchto věcí, když jste v interakci s druhým. Přicházejí k vám zcela přirozeně. Následky toho, kdy tato pravidla chápete špatně nebo něčemu neporozumíte, mohou být tvrdé, od ztráty zaměstnání po ztrátu přátelství, až po uvěznění nebo napadení, protože naše slova nebo činnosti jsou chápána s ohledem na neurotypické normy. Když my říkáme nebo děláme ty samé věci, které dělají NT, ne vždy to znamená to samé, co by to znamenalo, kdyby to udělal NT.

Zeptala jsem se několik svých přátel na spektru, jak byste mohli být pro ně lepšími kamarády, a tady je seznam několika věcí, které uvedli, které byste mohli udělat (nebo neudělat), abyste byli jejich nejlepším kamarádem a šli jim naproti. Nezapomínejte, že se všichni lišíme a máme jiné silné stránky, jiné slabosti a jiné potřeby a některé z nich se netýkají každého na spektru.

Jestli pochybujete, prostě se zeptejte svého kamaráda na spektru, jak mu můžete pomoct:

Poznámka: Zvláštní dík patří mým úžasným kamarádům aspíkům Jeremymu, Jamiemu, Brittney, Joshovi, Beth, Saffy, Brandi, Davidovi a Leonardovi za jejich příspěvky.

1. Nepředpokládej, že mě to nezajímá, protože nereaguji nebo nevyjadřuji nadšení způsobem, který očekáváš. Vždy se zeptej na to, co si myslím nebo co cítím a nepředpokládej, že mě můžeš soudit podle tónu mého hlasu nebo výrazu obličeje.

2. Chci s tebou něco podnikat a setkávat se s tebou. Pokud musím zrušit setkání nebo odmítnout pozvání, protože jsem v té době přetížený, prosím, nebuď příliš naštvaný. Snaž se porozumět tomu, jak se cítím a prosím, nepřestaň se mě ptát, jestli s tebou chci něco podniknout. Je pro mě strašně důležité, že se mě ptáš.

3. Piš mi smsky. Nikdy mi nevolej. Nikdy.

4. Nepřehlížej mou diagnózu, protože „ty takové věci děláš také“ nebo neříkej „každý jsme tak trochu autistický“. Prosím, nedomýšlej si s dalšími známými, jak opravdový můj autismus je a nakolik mě ovlivňuje.

5. Jestli tě rozčiluji, řekni mi to. Když se mnou nesouhlasíš, tak mi to řekni. Pojďme si o tom promluvit. Pasivní agresivita, nebo mlčení mi nedělá dobře. Pokud s tebou nemluvím každý den, pravděpodobně nebudu rozumět tomu, proč jsi naštvaný.

6. Prosím, respektuj mou potřebu oddechu a nenechávej mě zodpovědným za věci, které ty naopak potřebuješ, jako jsou objetí a mnoho sociálních interakcí.

7. Dělej legraci. Poslouchej témata, která chci probírat. NT témata mi připadají stejně nudná, jako tobě připadají mé obsese toho dne. Jsem obvykle dobrý v nadšené prezentaci svých zájmů, když mi poskytneš krátkou chvíli, kdy mohu mluvit o svých vášních a já si na oplátku dám tu práci, abych si vyslechl vyprávění o tvých zájmech. Jestliže chceš, abych byl opravdu šťastný, pak si zjisti něco o mých zájmech a zmiň se o nich během naší konverzace.

8. Nesmutni pro mě a nelituj mě. Miluji způsob, kterým svět vidím. Miluji svůj způsob normálnosti.

9. Jsem do věcí zapálený. Když něco dělám, jsem tím zcela pohlcen. Prosím, chápej mou vášeň pro něco pozitivně a nenech se tím odradit. Toto hyperzaměření je to, co nás vede k uskutečňování úžasných výkonů a tlak, který se to snaží zmírnit, mi nedovolí uspět a najít svůj smysl.

10. Prosím, ptej se mě na můj autismus/Aspergerův syndrom a na to, jak mě ovlivňuje. Výzkumy, které najdeš na internetu, ti o mě vytvoří patologizující obrázek, podle kterého jsem narušený. To není pravda.

11. Dej mi čas, abych zpracoval to, co jsi řekl a abych odpověděl na tvé výroky. Pokud mám pocit, že se na mou odpověď spěchá, pak to, co řeknu, se může jevit jako hrubé nebo to nedává moc smysl.

12. Nemluv se mnou s podtextem, v náznacích nebo v narážkách.

13. Potřebuji, abys řekl přesně a konkrétně, co si myslíš nebo co potřebuješ, abych nepřehlédl to, co se mi snažíš říct. Verbalizuj své pocity konkrétně a doslovně. Tak dlouho, dokud nezačneš být záměrně zlý. Nebudu pravděpodobně dotčený tvými přímými výroky a otázkami.

14. Možná mohu stimmovat, když jsme spolu. To může znamenat, že se budu houpat, ťukat rukama nebo nohama, stát nebo chodit, zatímco ty sedíš, kroutit si vlasy, zakrývat si uši nebo si pohrávat s oblečením. Stimming je neurologicky vedené chování, které je pro mě nutné, abych byl schopen regulovat své emoce a senzorické vstupy.

15. Opravdu miluju fakta, určitost a přesnost. Když řekneš něco, co není pravda, budu cítit povinnost ti říct, že to není pravda a poskytnu ti k tomu zdroje.

16. Jsem schopen držet krok pouze s jednou konverzací v danou chvíli a mohu postrádat mnoho z toho, co říkáš, protože mluvíš rychleji, než jsem schopen zpracovávat, používáš nepřímý jazyk, nebo mě něco v okolním prostředí ruší. Je pro mě těžké rozpoznat, kdy mohu v konverzaci mluvit, takže ti mohu někdy náhodně skočit do řeči. Někdy ti skočím do řeči, protože jsem prostě tak nadšený a ponořený do tématu, že to prostě v sobě nemůžu udržet.

17. Prožívám strach, že něco, co řeknu, se tě dotkne. Často netuším, jak tě to, co jsem řekl, urazilo, dokud mi to nevysvětlíš. Prosím, odhlédni od toho, jaká slova volím, a zvaž to, co se snažím říct.

18. Mám rád složitá slova. A taky neumím lhát. Neptej se mě na můj názor, když ve skutečnosti nechceš slyšet pravdu. Protože já ti řeknu celou pravdu.

19. Někdy to, že se ti vyhýbám, je pro tvůj prospěch. Nejsem sobec, když stojím stranou, chci tě ušetřit toho, když jsem na tom nejhůř.

20. Rád odpouštím a nejsem nevraživý po tom, co se něco probíralo, ale potřebuji probírat věci, kterým nerozumím nebo věci, které mě trápí. Potřebuji NT překladatele. Prosím, staň se dobrovolníkem, který mi vysvětlí věci, kterým nerozumím, co se stalo, že mi zakázali vstup do Facebookové skupiny nebo když se se mnou někdo pokouší flirtovat. Také nepoznám, když jsem týrán nebo zneužíván některými lidmi v mém životě.

21. Ne vždy poznám, když nebo proč je něco má chyba.

22. Je v pořádku se smát, když si ze sebe dělám legraci nebo když řeknu něco neobvyklého. Toto jsem já, když se nehlídám. Mnoho aspíků má velmi temný, sebedepresivní, suchý humor.

23. Ne všichni si dobře pamatujeme termíny. Jediná věc, kterou umím dělat soustavně je, že zapomínám to, co bych měl dělat. Mnozí z nás bojují s organizováním svých věcí. Připomeň mi jednou nebo vícekrát, že se blíží nějaké události, schůzky, uzávěrky a termíny.

24. Nesnaž se mě opravit nebo neprojevuj nade mnou lítost, protože si myslíš, že je smutné, že nemám víc kamarádů nebo že se nezapojuji do více událostí. Být ve své mysli je pro mě dostatečně senzační, děsivé a vzrušující.

25. Chtěj po mně, abych s tebou sdílel články nebo informace, které ti mohou pomoci mi porozumět a pochopit, v čem jsem jiný. Autismus je příliš komplexní, než aby byl popsán několika krátkými větami. Dělá nám také problém věci sumarizovat.

26. Nemohu ti nabídnout to, co ti nabízejí tví neurotypičtí přátelé, ale oni zase neodkáží všechno to, co umím já. Prosím, miluj mě pro to, v čem je moje síla.

27. Věř mi, že není mým záměrem být hrubý nebo nepřátelský, když cítíš, že něco, co jsem řekl, bylo přes čáru. Říkám jenom to, co si skutečně myslím, nic víc a nic míň.

28. Nepřipisuji věcem hodnotu stejným způsobem, kterým jim ji připisuješ ty. Pokud dělám faktické pozorování, může pro mě být zcela neutrální.

29. Prosím, nepředpokládej, že to, co řeknu, má za cíl tě urazit. Když řeknu: „Ty nemáš make-up.“, pak to pro mě není negativní komentář. Nezajímá mě, jak vypadáš. Je to pozvánka, abys mi řekla, proč jsi narušila svou rutinu. Moje faktická vyjádření jsou pozvánkami k diskusi, protože vnímám, že mají spíše otevřený konec, než když se kladou otázky.

30. Prosím, neměj pocit, že se mnou musíš vést nezávaznou společenskou konverzaci. Když se mě ptáš, jaké se mám takhle po ránu, nebo jak se cítím, prosím, chtěj opravdu celou pravdu. Překvapivě ti dám zcela konkrétní odpověď a pravděpodobně bude obsahovat nějaké velmi znepokojivé informace o zažívacích problémech mé kočky nebo trýznivé detaily o filozofických hloubáních etiky eutanazie.

Mám výjimečné dovednosti a schopnosti, které jsou pro svět hodnotné, ale nevím, jak se tam dostat nebo mám problém podniknout kroky, které mě dostanou tam, kde potřebuji být. Pomůžeš mi?

Z anglického originálu Autism and Friendships Part 2: 30 Ways to be a Friend to a Person on the Spectrum (https://blogs.psychcentral.com/aspie/2018/08/autism-and-friendships-part-2-30-ways-to-be-a-friend-to-a-person-on-the-spectrum/) od Terry Vance

Přeložila Jana Csémy