Ale co ti dobří ABA terapeuti?

Popis obrázku: Ručně nakreslený medvěd s mnoha texturami jede na tříkolce. Nad ním jsou písmena ABA, a pod nimi nápis „Abolish Bear Abuse“ (Zrušte týrání medvědů). Pod medvědem je napsáno: Medvěd udělá směšně nepřirozené věci pro pár gumových človíčků… ale to vám nedává právo ho k tomu nutit. K dispozici na tričkách, nálepkách, cestovních brašnách a dalších věcech. Copyright Maxfield Sparrow

Tento týden jsem se zase jednou dostal do rozhovoru s někým, kdo chtěl obhajovat ABA. Opakovaně nás žádal, abychom ABA nedémonizovali, a neustále zamítal diskuse o původu ABA prohlašováním, že Lovaas už byl dávno a že nemůžeme srovnávat ABA s tím, odkud vzešlo. Přitom použil rasistickou analogii, kterou tady nebudu opakovat.

Stále trval na tom, že existují tyranští ABA praktikové a dobří ABA praktikové, a tak bychom neměli pomlouvat celé těleso ABA kvůli těm „špatným jablkům“. Po několika kolech takového rozhovoru jsem napsal tohle a rozhodl jsem se, že to vypulíruju a podělím se o to i tady na svém blogu. Děkuju za přečtení!

Můj problém je větší než ABA. Mám silné výhrady proti celému oboru behaviorismu, ze kterého pramení. (Já vím, já vím. Máte nějakou analogii o tom, že bych neměl nespravedlivě soudit růže jen proto, že vyrostly z hnoje. A teď můžeme všechny tyhle analogie přeskočit. Slyšel jsem vás.)

Před behaviorismem se psychologie zabývala myslí. Psýchou. Je těžké to přeložit z řečtiny, ale obvykle dostanete „duši“, „mysl“, nebo „ducha“. Celý obor psychologie se zabýval niterností.

Potom přišel Skinner se svými bednami a svými holuby a svojí vědeckou revolucí. Holuba se nemůžete ptát na jeho vnitřní existenci ani ho léčit mluvením. Všechno, co můžete pozorovat, je jeho chování. A tak se zrodil behaviorismus – tím, že studoval zvířata, a později tuto metodologii přenesl na lidi.

Skinner původně nechtěl, aby se behaviorismus aplikoval na lidi. Přečtěte si vynikající historii od Stevea Silbermana v knize Neurokmeny, pokud chcete více detailů o Skinnerových obavách a o tom, jak nakonec podlehl těm, kdo chtěli, aby behavioristické teorie vstoupily do oboru lidské psychologie.

Tohle je důvod, proč tak velká část ABA vypadá jako cvičení zvířat: z něho totiž pochází. Podívejte se na kohokoli, kdo cvičí medvěda, aby prováděl nějaké kousky, a poznáte ty metody. (Čtenáři, kteří byli traumatizováni terapií, by se na videa se cvičením medvědů dívat neměli. Celé týdny jsem z toho měl noční můry.)

ABA má základní vadu, protože behaviorismus má základní vadu. Je to psychologická slepá ulička, které se lidé drží proto, že nevědí, jak zpřístupnit niternost těch, kdo nemluví, takže když stojí proti nemluvícím klientům, neumějí dělat žádnou jinou psychologii než cvičení zvířat.

A protože behaviorismus se rychle stal zlatým standardem pro adresování autismu, tento toxický úhel pohledu a teorie zahalují téměř všechny autistické projekty, programy, teorie, terapie a hodiny. Většina pojištění platí jen něco, co se jmenuje ABA, a tak se toho jména všichni chytají, protože je to jediná hra ve městě. A organizace, které certifikují lidi na oficiální kvalifikaci provádět ABA, šíří všechno, co je na behaviorismu špatně, a přitom to halí do konejšivých slov – behavioristé často, což je ironické, používají fráze převzaté z hnutí neurodiverzity, ale zbavené jejich zamýšleného významu a kontextu. Je to záludné a je to hrozné.

A někteří dobří lidé tím proklouznou. Někteří lidé naoko behaviorismus podporují, i když ve svém srdci vědí, že je to špatný přístup, získají certifikát, a potom jdou do světa, praktikují se skutečným soucitem, a pomáhají lidem.

A hodně těchto lidí nemá zdroje potřebné k tomu, aby si mohli otevřít vlastní praxi, a tak jdou pracovat pro někoho jiného a jsou nuceni dělat věci, kvůli kterým se cítí velice špatně, pokud si tuto práci chtějí udržet. Ti, kdo nemají zdroje na to, aby toho mohli nechat a jít pracovat někam jinam, postupně skončí s PTSD díky tomu, co jsou ekonomicky nucení páchat. Je mi jich líto. S některými z nich jsem se setkal poté, co odtamtud odešli a trochu se zotavili. To, co zažili, je velmi reálné trauma – trauma z traumatizování druhých.

Ještě jsem jasně neuvedl tu vadu v behaviorismu, viďte? Tou chybou je Černá skříňka. Behaviorismus je externí. Chování. To, co pozorujete.

Říkáte, že ABA se stará o vnitřní věci? O motivy? O preference? O averze?

To je pravda, ale je navržená tak, aby tohle všechno dokázala zjistit pozorováním chování, nikoli ze sociálně-emocionální vazby mezi klientem a profesionálem.

Můžete celý den mluvit o prakticích, kterým na jejich klientech záleží, kteří s nimi navazují sociální a emocionální vazby, kteří se starají o jejich niternosti, atd. Vy i já víme, že existují. Setkal jsem se s některými BCBA, které jsem měl opravdu rád, kteří byli skutečně dobří lidé.

Ale… abychom mohli prezentovat ABA jako něco, co je prospěšné pro VŠECHNY autisty, musí to být něco, co se dá dělat s nemluvícími autisty a co vykazuje dokumentovatelné výsledky.

To je argument číslo jedna, který slyším od lidí podporujících ABA: „Funguje to. Je to zdokumentované.“

To nepopírám. ABA funguje z těch samých důvodů, proč funguje cvičení medvědů. Můj argument proti behaviorismu je, že nechci, aby se na mé lidi nahlíželo jako na zvířata nebo aby se s nimi tak zacházelo. Jsme lidské bytosti. Škodí nám, když se na nás nahlíží jako na zvířata, nebo když se k nám tak někdo chová, a právě tohle behaviorismus u svých praktiků podporuje.

Behaviorismus se ve svém jádru stará pouze o vnější realitu člověka. A dokud se profesionálové nezačnou učit, jak zpřístupnit niternost u nemluvících autistů (a ono to jde. Znám rodiče, kteří to se svými nemluvícími dětmi dělají každý den), tak bude vždycky „objednávkou dne“ behaviorismus a ABA, protože ABA je snadná a dokumentovatelná a žádný terapeut se nikdy nemusí za patnáct až dvacet let vrátit, aby uklidil ten nepořádek, když se trauma, které vyvolal, konečně začne plně projevovat.

Každý opresivní systém v sobě má mnoho, mnoho dobrých lidí. Lidé se do systémů chytají tolika různými způsoby. Nikdy nebudu popírat, že existují dobří lidé, kteří praktikují ABA. Ale je daleko víc lidí, kteří ubližují dětem, protože pracují v rámci systému, který je nastavený tak, aby ubližoval lidem. V konečném důsledku na těch dobrých ABA terapeutech nesejde. Chci říct, sejde na nich jako na lidských bytostech, a já soucítím s obtížemi, kterým budou čelit, pokud se nám podaří se ABA zbavit a oni budou muset získat novou certifikaci v něčem jiném.

Ale na tom, že v ABA jsou dobří lidé, kteří dělají dobrou práci, nesejde. Ten systém je tak závadný a tak škodlivý, že těch pár „dobrých jablek“ nestojí za to, abychom brali celý ten prohnilý sud.

Z originálu zveřejněného Max Sparrow
http://unstrangemind.com/but-what-about-the-good-aba-therapists/
přeložil Marek Čtrnáct díky podpoře Jana Barty